Veselí/Strážnice – MFK Modřice 2:3 (0:1)

K dalšímu utkání krajského přeboru jsme cestovali do Veselí nad Moravou, vyjížděli jsme v nekřesťanskou ranní hodinu, abychom se na místě dozvěděli, že navzdory krásnému podzimu budeme hrát na umělce...

S nezvyklým povrchem i s fyzickou převahou domácích jsme se ovšem vyrovnali, hráli jsme svůj kombinační fotbal a hned v první minutě jsme předvedli parádní akci, zakončenou gólem, který ale rozhodčí neuznal pro hraniční ofsajd. Potom jsme se štěstím přežili slabší pětiminutovku, kdy urostlí hlavičkáři z Veselí zvonili na naše břevno, nicméně záhy jsme opět našli půdu pod nohama a vrátili se ke svému hernímu projevu. Odměnou za dobrou hru nám byl vedoucí gól téměř do šatny po krásné kombinaci z levé strany.

I po pauze jsme se snažili držet míč a utkání pod kontrolou, opět nám neuznali gól pro sporný ofsajd, domácím začaly pomalu docházet síly a navíc jsme dostali dárek od jejich brankáře, který propustil do sítě nepovedenou žbrblu ze střední vzdálenosti. Zdálo se, že utkání v klidu dovedeme do vítězného konce, ale to bychom nebyli my, abychom si situace nezkomplikovali - po strašlivé hrubce jsme darovali soupeři branku a s ní i naději. Naštěstí jsme dokázali po další krásné akci, tentokrát zprava, opět odskočit do dvoubrankvého náskoku. Naštěstí, protože vzápětí jsme vyrobili další příšernou hrubku, a Veselí znovu snížilo. Nedopustili jsme ovšem nějaký závěrečný nápor, aktivní hrou jsme se drželi na domácí polovině a tam utkání i dohráli.

Dlouhá cesta domů byla tedy nakonec radostná.

Z pohledu trenéra - každý řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. To se dnes jasně ukázalo. S herním projevem jsem opravdu spokojen, kluci hráli to, co se jim snažíme vštěpovat, domácí nás přes výškovou a silovou převahu nepřehrávali, ale dostávali se do nebezpečných situací po našich hrubých individuálních chybách. Ty si musíme na tréninku rozebrat a konečně se z nich snad i poučit.