Minirepublika Brno

Jaro si dává načas, ale fotbal se zkrátka hraje i v chladném počasí. Což byl i případ prvního jarního minirepublikového turnaje. Velmi kvalitně obsazené měření sil se odehrálo na umělé trávě v TCM Brněnské Ivanovice. Hrálo se ve formátu 7+1, každé utkání trvalo 30 minut.

MFK Modřice – FC Kuřim 0:0

Na úvod známý rival. Kuřim byla zpočátku aktivnější, měla lepší pohyb a převahu, ale do vyložených šancí jsme ji nepustili. Postupem času jsme hru vyrovnali, druhá polovina utkání patřila nám, ale nevyužili jsme několik jasných příležitostí, včetně penalty minutku před koncem a tak jsme se museli spokojit s remízou.

MFK Modřice – Svratka Brno 0:1

Proti Svratce jsme měli v hlavách předchozí vzájemná utkání a viditelně jsme soupeře podcenili. Navíc jsme mu hned ze začátku darovali lacinou vedoucí branku. Vedení Svratku vyburcovalo k velmi bojovnému výkonu, dobrý pohyb a důraz v osobních soubojích stačil na naši profesorskou hru. Přesto jsme si gólové šance vytvořili, ale koncovka byla opět jalová.

MFK Modřice – Rača Bratislava 2:6

Pokud si někdo myslel, že horší než proti Svratce už to být nemůže, tak se spletl. Úvod utkání proti slovenskému celku byl naprosto tristní, zoufalými hrubkami jsme na zlatém podnose nabízeli Rače jeden gól za druhým. 10 minut jsme dělali kompars nadšenému soupeři a bylo to 0:6. Bratislavští pak sundali nohu z plynu a povolili nám kosmetickou korekci výsledku.

MFK Modřice – SKP Č. Budějovice 0:2

"Pikadory" jsme ještě nikdy neporazili, což nás patrně motivovalo ke zlepšenému výkonu. Utkání bylo vyrovnané, mělo slušné tempo, ale opět jsme tahali za kratší konec – svoje šance jsme zahodili a dvě naše zaváhání soupeř potrestal.

MFK Modřice – FK Neratovice 0:2

Proti pravidelnému účastníkovi finálových kol Planeo (Ondrášovka) Cupu jsme opět předvedli dobrý výkon, místy jsme byli i fotbalovější, ale opakoval se turnajový evergreen – žalostná koncovka. V podstatě jsme za celý zápas udělali jen dvě chyby * ale kvalitní soupeř obě potrestal…

Z pohledu trenéra – turnaj nám jasně ukázal, proč musíme vyhledávat takováto měření sil a nespokojit se s nějakým malým rybníčkem, kde se můžeme tvářit jako štiky… Co se týče individuálních technických fotbalových dovedností, většina kluků se soupeřům rovnala, ale nevím, jestli jsme se špatně vyspali nebo co – postrádal jsem u části týmu válečnické srdce. Ostatní mančafty do toho šly naplno, předčily nás v agresivitě, důrazu, často i v aktivním pohybu. Když k tomu připočteme individuální chyby jednotlivců, kteří buď nemají dostatečně natrénováno, nebo je tato úroveň nad jejich síly, které vždy ovlivnily skóre a vývoj utkání (my hlavy dole, zase prohráváme, soupeři povzbuzení a na koni), neskutečně jalovou koncovku (zčásti plynoucí právě z toho, že se to nevyvíjí dobře, čili zbrklá řešení finální fáze nebo spoléhání na jiné např. při dobře zahrávaných rozích, které jsme nechávali proletět bez povšimnutí kolem), máme hlavní příčiny neúspěchu. Nejbližší tréninky musíme zaměřit na rychlejší práci s míčem a koncovku (včetně standardek) a budeme věřit, že o víkendu na Easter Cupu se budeme prezentovat v lepším světle.