MFK Modřice – FK Hodonín 4:2 (1:0)

V týdnu jsme dohrávali přeložené utkání s Hodonínem. Vytrvale deštivé počasí nás vyhnalo z přírodní trávy na umělou, ovšem na tento povrch jsme letos zvyklí…

Úvod byl oboustranně opatrný, ledy prolomila až úvodní branka – povedlo se nám, zužitkovat rohový kop. Soupeř začal myslet více na útok, snažil se nás presinkem donutit k chybám (což se mu občas dařilo), my jsme naopak podnikali rychlé kontry do otevřené obrany. Oba celky měly své šance, na každé straně cinkla branková konstrukce, ale do poločasu se už skóre nezměnilo.

Po pauze se očekával hodonínský tlak, ale ten nepřišel, naopak my jsme měli více šancí, aktivní Domča nejprve dvě spálil, do třetice ale už uspěl a když jsme přidali 3. branku, zdálo se být vymalováno. Jenže přišla tradiční slabá chvilka, zmatky v naší defenzivě a během minutky dvě branky v naší síti. Takže ze selanky drama. Hosté se tlačili za vyrovnáním, ale otevřeli to vzadu, čehož jsme využili ke vstřelení pojišťovací branky a mohlo být i lépe, kdybychom proměnili své šance (např. Mausova tyč prázdné branky). Nakonec jsme zajímavé a dramatické utkání dovedli k vítěznému konci.

Z pohledu trenéra – nejprve musím pochválit hodonínské, kteří se snažili za všech okolností hrát fotbal a neuchylovali se k nějakým nákopům či holomajzně. Věkově byli přiměřeně k našim, což hře prospělo. Soupeř se snažil o presink a protože umělka je tak úzká, chyběly nám metry k tomu, abychom se z tlaku vykombinovali (na malým prostoru to ještě moc neumíme), čímž vznikaly dramatické momenty před naší brankou. Naše pokusy o presink nebyly zdaleka tak kompaktní a nebezpečné. Snažíme se, aby hráli všichni kluci, ale bez tréninku to nepůjde – jednak je vidět kondiční manko (zejména při návratech po ztrátách míče), jednak vázne souhra, protože absentující hráč neví, jak se v které herní situaci zachovat a to samozřejmě sype písek do soukolí. Nicméně bylo vidět, že kluci utkání poctivě odmakali, oba týmy toho měly na konci plný brejle a tak to má být.